Knížecí hradiště u Vraclavi se stává svědkem vyvraždění rodu Vršovců, kterým vrcholí boj o moc s rodem Přemyslovců.
Za vlády Přemysla Otakara I. zakládá královský purkrabí Svéslav z Bořitova hrad Svojanov, který dnes patří k nejstarším kamenným hradům v České republice.
V roce 1250 je dokončena stavba románského kostela ve Wierzbně.
Král Přemysl Otakar II. uděluje Litomyšli ležící při obchodní Trstěnické stezce městská práva.
Přemysl Otakar II. pokračuje v budování strategicky důležitých měst podél obchodní stezky.
Nedaleko zemské hranice mezi Čechami a Moravou v oblasti zvané „Na políčkách“ vyrůstá další královské město.
Král Rudolf Habsburský připisuje pětici východočeských měst své polské manželce Elišce Rejčce. Statut tzv. královského věnného města získávají také Polička a Vysoké Mýto.
V roce 1329 byla založena první świdnická pivnice – prvního bod na pivní stezce procházející Evropou.
Práce na významné sakrální stavbě jsou dokončeny a kostel se v roce 1330 otevírá veřejnosti.
Císař Karel IV. zakládá 30. dubna 1344 v Litomyšli biskupství a město na obchodní stezce tak dále nabývá na významu.