Prvním statečným, který usedne v našem vysílacím studiu na Václavském náměstí, je oblíbený herec, scenárista a humorista Zdeněk Svěrák. Jako scenárista se podílel na řadě celovečerních filmů, známý je i jako jeden z objevitelů odkazu legendárního českého génia Járy Cimrmana.
„Kdybych měl možnost, rád bych se zaletěl podívat na činnou islandskou sopku.“ I to přiznává vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby. Je předsedou Odborné skupiny vulkanologie při České geologické společnosti a členem Mezinárodní asociace vulkanologie a chemismu zemského nitra (IAVCEI). Je také autorem a spoluautorem řady odborných publikací o sopkách a vulkanické činnosti.
Hana Roháčová, primářka infekčního oddělení Nemocnice Na Bulovce, je dalším ze 100 statečných. Tématem rozhovoru budou nejen exotické choroby, kterými se můžete nakazit i v Evropě, nebo klíšťová encefalitida, ale třeba i taková onemocnění, která většina z nás považuje za už dávno vymýcené. „Řada nemocí, o nichž jsme si mysleli, že jsou vyřešené, se občas vrací v nové podobě,“ varuje Hana Roháčová.
Kdy vznikla pošta, tak jak ji známe dnes? A věděli jste, že díky poště se zrodilo i rozhlasové vysílání? Také o tom bude mluvit Jan Kramář, historik a odborník na dějiny pošty z Poštovního muzea.
Práci policejního psychologa zná většina z nás jen z detektivních filmů nebo seriálů. Jak se filmový pohled na tuto práci liší od reality? „Máme dobré metody, kterým můžeme věřit. Moje posuzování není založené na intuici,“ zdůrazňuje policejní psycholožka Ludmila Čírtková.
Před 100 lety se narodil Bohumil Hrabal. Právě osobnost slavného českého spisovatele stojí v centru zájmu esejisty a publicisty Tomáše Mazala, který má na svém kontě mimo jiné i publikace Spisovatel Bohumi Hrabal nebo Cesty s Bohumilem Hrabalem.
Ondřej Trojan je filmový producent, herec a režisér. V roce 1991 debutoval snímkem Pějme píseň dohola, jeho druhým celovečerním filmem byly úspěšné Želary, které se dočkaly i nominace na Oscara. Jako producent spolupracuje především s režisérem Janem Hřebejkem, například na filmech Pelíšky, Musíme si pomáhat nebo Kráska v nesnázích.
6. a 7. června se v pražském Trojském zámku koná první ročník festivalu Praha pije víno, který zve všechny milovníky kvalitních a originálních vín. Také o tomto jedinečném festivalu bude mluvit básník Bogdan Trojak, muž, který vyrábí víno, které pije i Milan Kundera.
Horolezec Radek Jaroš loni vydal svou už čtvrtou knihu Hory shora 2 s podtitulem Příběhy z dalších sedmi osmitisícovek. Popisuje v ní expedice z let 2008 až 2012 – včetně své zatím poslední cesty na Annapurnu. Během výstupu na desátý nejvyšší vrchol světa mu omrzly prsty a musel podstoupit šest operací a amputaci 11 článků. Na svou horolezeckou kariéru tím však rozhodně nezanevřel. „Myslím, že mám strážného anděla,“ říká.
Ohrožují nové stavební projekty archeologické dědictví? Co všechno se musí prozkoumat, než se může začít stavět? A nejsou podmínky a požadavky památkářů a archeologů přehnané? I to jsou témata pro Jaroslava Podlisku, vedoucího archeologického oddělení Národního památkového ústavu.
Milan Mikulecký je členem Historické letky republiky Československé, organizace, která popularizuje letectví na území bývalého Československa i současné České republiky. Těžiště její činnosti spočívá v provozování skutečných historických letounů, popřípadě jejich replik, které se veřejnosti představují třeba v Leteckém muzeu Točná.
Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan v minulosti působil například jako programový ředitel společnosti Kabel Plus a ředitel vydavatelství N-Press. Spolupracoval také se stanicí ČRo 6 – Rádio Svobodná Evropa, v jejímž čele stál od roku 2000. O Českém rozhlasu říká: „Rozhlas je ověřené médium a intimita při jeho poslechu si bude získávat stále více příznivců.“ On sám očekává renesanci rozhlasového vysílání.
České děti mluví stále hůř – a rodiče navíc tento problém stále častěji podceňují. „V šesti letech už by přitom dítě nemělo mít žádnou vadu řeči,“ upozorňuje klinická logopedka Ilona Kejklíčková.
Architektka Iveta Černá je ředitelkou brněnské vily Tugendhat. Tato funkcionalistická budova ze třicátých let minulého století je zapsána jako jediná česká moderní stavba na prestižním seznamu UNESCO.
Jef Kratochvíl je věhlasný fotograf. Fotografuje portréty herců i politiků. Podílí na vzniku několika tiskovin, jeho stálým zaměstnáním je práce fotografa v Městském divadle v Brně.
„Žlutá je barva slunce,“ vysvětluje ředitel společnosti Student Agency a úspěšný podnikatel Radim Jančura. I proto jsou jeho autobusy a vlaky žluté. Často o sobě mluví jako o řediteli, který je zaměstnancem vlastní firmy. Jaká byla jeho cesta k úspěchu?
Přemýšleli jste někdy o tom, jak by vypadal svět bez reklamy? „Většině lidem by se zřejmě ulevilo, rozhodně by to však nebyli výrobci,“ soudí reklamní expert Vilém Rubeš. Právě reklama bude hlavním tématem rozhovoru, který uslyšíte v pátek před půlnocí.
Nekompromisní moderátor Dvaceti minut Radiožurnálu Martin Veselovský získal nedávno Cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2013. A kdyby nemoderoval publicistické pořady, stal by se nejspíš historikem.
Martin Chadima je teolog, filozof a pedagog, který se podílel na přípravě pořadu Českého rozhlasu Kořeny, pořádá přednášková turné po Česku, na nichž mluví o Janu Husovi, Jeronýmu Pražskému, ale také o islámu.
Rodiče ho k autům nevedli, ale on tvrdí, že už od dětství toužil alespoň několik aut vlastnit. Studoval uměleckou školu, kde se zajímal o automobilový design. Dnes si cení především značky Jaguar a patří mezi přední automobilové sběratele v Česku.
Jan Kolář je ředitelem České kosmické kanceláře, která se zaměřuje na propagaci a podporu kosmických aktivit v České republice. Kosmonautika podle něj neznamená pouhé pronikání do neznáma, ale je i neodmyslitelnou součástí strategie, jak přežít v dnešním světě.
Televizní stanice jsou stále častěji na internetu a blíží se digitalizace rozhlasového vysílání. Budou si lidé kupovat nová rádia? Odpoví Michal Čupa, zkušený vrcholový manažer, který se pohybuje v oblasti telekomunikací a informačních technologií.
Od svých 12 let se věnuje dabingu a svůj hlas propůjčuje takovým hvězdám, jakými jsou například Leonardo DiCaprio, Matt Damon nebo Orlando Bloom. Moderoval také různé televizní pořady. Děti si ho jistě pamatují z pořadu České televize Vega.
Můžete se s ním setkávat na televizních obrazovkách při sledování seriálu České televize První republika. Na kontě má však především nespočet divadelních rolí. Po studiích DAMU hrál tři roky v olomouckém divadle a později byl v angažmá v Ostravě. Hraje v pražských divadlech Rokoko a ABC.
Noční proud je nejstarší živě vysílaná rozhlasová diskotéka v éteru České republiky. V současné době se vysílá na stanici Český rozhlas Regina. Moderuje ji také Martin Hrdinka, který je mimo jiné producentem více než stovky alb.
Elektronická podoba tištěných médií je moderní záležitost. Nikdo přece nechce zaspat dobu. Návratnost investic je ale zatím sporná. Nebo není? Odpoví Eva Hanáková, šéfredaktorka tabletového týdeníku Dotyk.
S pekařstvím začal už jeho dědeček a on se vydal v jeho šlépějích. Pražský pekař Jan Mervart často tvrdí, že chléb nabízený v supermarketech se musí šidit. Jak tedy upéct dobrý chléb? Otázka pro dnes už známého majitele pekárny.
„Kde jinde se může stát, že se necháte dobrovolně a rádi podvádět a ještě za to budete platit,“ ptá se kouzelník Pavel Kožíšek. Tvrdí, že není důležité, jaké kouzlo předvádíte, ale jakým způsobem ho prezentujete publiku. Divák totiž neocení technickou náročnost triku.
René Kujan se vydal na Island, kde během 30 dní uběhl 30 maratónů. „Nejtěžší je přesvědčit hlavu,“ tvrdí tento maratónský běžec. Po autonehodě měl sešroubovanou páteř a někteří lékaři zvěstovali, že je s běháním konec. René se však nevzdal, což se mu vyplatilo.
Pochází z divadelnické rodiny, a tak byl jako dítě svědkem zkoušek v Národním divadle. K divadlu sice tíhnul, ale rodina se ho snažila od umělecké kariéry odradit. Dnes je uměleckým šéfem a režisérem v Městských divadlech pražských.
Šimon Pánek je jedním ze zakladatelů humanitární organizace Člověk v tísni a v současnosti je i jejím ředitelem. Byl také jedním z nejznámějších studentských vůdců během sametové revoluce v roce 1989. „Mám sociální cítění, ale po 24 letech musím mít v hlavě racionálně srovnáno, proč svou práci dělám,“ tvrdí o sobě.
Fyzioložka, bioložka a autorka bestselleru Doba jedová tvrdí, že našimi největšími nepřáteli jsou aspartam a glutamát, látky, které se přidávají do potravin. Upozorňuje na nebezpečí škodlivých látek nejen v potravinách, ale také v kosmetice, lécích a potravinových doplňcích.
Tomáš Vaněk je od roku 2013 rektorem pražské Akademie výtvarných umění. Na škole studoval a v současnosti na ní vede ateliér intermediální tvorby. Tento umělec patří ke generaci, která na českou výtvarnou scénu nastoupila v polovině devadesátých let. Tehdy umění vnesl do veřejného prostoru.
Kam se ubírá současné letectví? Jak moc ho poznamenala ekonomická krize? A jak obvykle vypadá vyšetřování letecké nehody? I to jsou témata, kterým rozumí letecký publicista Martin Velek.
Taneční mistr Zdeněk Řehák tanci zasvětil téměř 40 let svého života. Dnes mu prý stačí jen okamžik, aby dokázal odhalit sebemenší chyby na parketu. „Tanec je přirozený pohyb. Většina lidí, kteří k nám přijdou, začnou v prvních hodinách vstřebávat rytmus a k přirozenému pohybu nakonec dojde u všech,“ popisuje dojmy ze svých žáků, kteří chodí do tanečních.
Maratonec František Míček, vytrvalec AC Praha 1890, uběhl v čase 3:17:10 maraton v Tokiu. Stal se tak vůbec prvním Čechem nebo Slovákem, jemuž se podařilo absolvovat všech šest závodů WMM (World Marathon Majors), tedy Boston, Londýn, Berlín, Chicago, New York a nedávno do seznamu přidané Tokio. Františku Míčkovi se to povedlo za 3,5 roku.
Jak funguje lidské srdce a na co si dávat pozor, chcete-li se vyhnout vážným kardiovaskulárním problémům? Odpovědi zná kardiochirurg Marek Šetina, který pracuje v pražské Fakultní nemocnici Motol.
Živ se chemií a jazyk nebo hudbu měj jako koníčka, říkali mu ve škole. A tak se stal významnou osobností české vědy právě v oboru chemie. Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky, má na svém kontě i několik českých a zahraničních patentů.
Námořní kapitán Karel Zeman už padesátkrát zdolal oceán mezi Evropou a Amerikou. A nevyhnul se přitom ani obávanému bermudskému trojúhelníku. „Není všechno takové, jak se o tom píše,“ říká o obávaném místě.
Ivan Klíma, spisovatel a dramatik s židovskými kořeny, toho v životě zažil už hodně. Za svým životem se mimo jiné ohlíží i ve vzpomínkové knize Moje šílené století. „Šílenost, o níž v souvislosti s 20. stoletím mluvím, spočívala především v totalitních ideologiích, které se dopouštěly neuvěřitelných zločinů,“ vysvětluje název své tisícistránkové knihy.
Na počátku byla myšlenka postavit největší modelové kolejiště u nás a ve střední i východní Evropě. „Od malička jsem snil o zmenšené České republice, v níž by se proháněly vláčky a autíčka,“ přiznává ředitel projektu Království železnic Matěj Horn. Od nápadu k provedení vede dlouhá cesta, už nyní se však můžete vydat do několik desítek metrů čtverečních rozlehlého království vláčků!
Dana Kalinová je ředitelkou veletrhu Svět knihy. Může tento každoroční pražský veletrh konkurovat takovým akcím jako knižní veletrh v Lipsku nebo ve Frankfurtu nad Mohanem? A jsou Češi stále vášnivými čtenáři?
Poprvé usedla za mikrofon už v 16 letech, kdy působila v jedné pardubické rozhlasové stanici. „Rádio mám ráda dodnes,“ přiznává Nora Fridrichová. Proslavila se mimo jiné reportáží o peru Václava Klause v Chile, která se stala známou po celém světě.
Milan Brunát je ředitelem nakladatelství Grada, které vydává především odbornou literaturu. Jak vnímá elektronické knihy? Vidí v nich budoucnost? A jak krize ovlivnila knižní trh?
Petr Tichý je generálním ředitelem společnosti Barrandov Studio. Vystudoval produkci a filmový a televizní management v Austrálii, kde také sedm let žil. Ve společnosti Barrandov Studio působí od roku 2009. Za jeho působení na Barrandově vstoupila společnost jako koproducent do řady titulů české i mezinárodní produkce, například Ve stínu, Die Kastellanin, Vrásky z lásky, Colette, Fairplay nebo Já, Olga Hepnarová.
Důvodem, proč Ukrajinci od loňského listopadu v mrazech na Majdanu protestovali, byla frustrace ze společenské situaci v zemi. „Ceníky na přijetí na vysokou školu nebo na léčebné výlohy jsou nepsané, lidé za přepážkou se s vámi baví neurvale a sprostě,“ upozorňuje Bohdan Rajčinec z Ukrajinské iniciativy v Praze, který ohodnotí i aktuální situaci na Ukrajině.
Jaké šaty se nosily za druhé světové války a jaký byl životní styl té doby, se snaží ukázat nová kniha Móda v ulicích protektorátu. Podobná publikace v České republice dosud nevyšla. Její autorkou je kurátorka Národního muzea Miroslava Burianová. Ta říká: „Rozdíl mezi tehdejší neuvěřitelnou schopností věci opravovat a dnešní naprostou neochotou k témuž je obrovský.“
Moderátorka a zpěvačka Iva Pazderková má mnoho tváří. Před lety se proslavila svými variacemi na téma „blbá blondýna“, které se prý staly její formou terapie. „Obhajuji si tak svou hereckou existenci,“ tvrdila nejen o „blbé blondýně“, ale také o improvizaci.
Osamu Okamura, mladší bratr známějšího Tomia, je česko-japonský architekt a také šéfredaktor architektonického časopisu ERA 21. Vystudoval fakultu architektury ČVUT v Praze a konceptuální tvorbu na AVU. Za návrh vinotéky v Dobřichovicích získal v roce 1999 společně s Danielem Zissem cenu v soutěži Interiér roku.
Jak se dnes žije v Severní Koreji? I to v rozhovoru prozradí koreanista Petr Bláha, který mimo jiné říká: „Od konce 80. let se režim v KLDR silně militarizoval.“
We'd love to hear from you. Please send questions or feedback to the below email addresses.
Before contacting us, you may wish to visit our FAQs page which has lots of useful info on Tiki-Toki.
We can be contacted by email at: hello@tiki-toki.com.
You can also follow us on twitter at twitter.com/tiki_toki.
If you are having any problems with Tiki-Toki, please contact us as at: help@tiki-toki.com
Close